Odletěli jsme ve 12:15 z Prahy. Cesta trvala pouze 1:45h. Let byl velice rychlý a přistání dost prudké 😊Letiště v Tiraně malé, probíhalo tam hodně prací. Ale za to kočárek přijel na páse hned, jak jsme k zavazadlům přišli.

Hned před letištěm je celá řada autopůjčoven. Nejdelší fronty byly klasicky u SIXT a Rentalcars. My jsme měli auto rezervované dopředu přes SurPrice. Pobočku měli přímo před letištěm. Chvíli jsme tady museli čekat, protože před námi bylo hodně lidí, ale předání vozu proběhlo poměrně rychle. Pracovníci uměli anglicky.

Pronajali jsme si Hyundai a na celých 6 dní vyšel za 3 983 Kč.

 V ceně byla také dětská autosedačka. Já jsem na autosedačky pes, takže jsem malinko skřípala zubama. Nebyla samozřejmě nejlepší, ale naštěstí ani ne nejhorší.

První přejezd jsem zvolila jako nejdelší. Jeli jsme z letiště v Tiraně do města Vlore. Je to necelých 150km. Chtěla jsem mít nejdelší kus už za sebou a další dny mít maximálně hodinu cesty. Byla jsem velmi mile překvapená, v jakém stavu mají cesty. Nejhorší část cesty byla v Tiraně, ale s tím jsem počítala. Asi 20 min jsme si postáli v koloně. Všude na netu jsem četla, jak tady řídí špatně, a že doprava je katastrofická. Za dnešek nemůžu říct, že by tady jezdili nějak špatně. Možná jsem jen byla připravená na nejhorší?

Cestou nám pořádně sprchlo a ve Vloře bylo zataženo. Tobík spal za celý let pouze 30min (díky bohu zvládá lety úplně v klidu), takže tomu odpolednímu spánku moc nedal. V autě si také nezdřímnul, takže jsem se obávala, jak vydrží do večera.

Ubytovali jsme se v bytě s kuchyní hned blízko promenády ve Vlore. 

Rezerovala jsem přes Booking. Noc nás tady vyšla na 830 Kč. 

Pod námi byl hned supermarket a na promenádě jedna restaurace za druhou. Dali jsme si tzatziky, salát a sovlaki.

Dorazili jsme do Himare. Na první pohled na mě působilo velmi klidně. V centrum města hodně rozkopané. Ubytování jsme měli na konci města na kopci, takže jsme celé Himare viděli zase z výšky. 

Bohužel nám počasí moc nepřálo, takže když jsme dorazili do ubytování, tak jsme pořádně zmokli. Za ubytování na jednu noc jsme dali 1360 Kč. 

Pokud porovnám ceny v Himare s ostatními místy, tak je zde jednoznačně nejdráž, i co se týče občerstvení. 

Když přestalo pršet vydali jsme se na pláž. Pláž byla oblázková a nikdo na ní nebyl. Tobí si to moc užíval a já taky, protože jsme nebyli od písku 😊. Zastavili jsme se na jídlo v restauraci, hned u pláže. Pláž zase lemuje jedna restaurace za druhou a v nabídce mají především mořské příšery. Vybrali jsme si těstoviny a krevety.

Ubytování jsem tentokrát bookla se snídaní, takže jsme v 8 ráno dostali na terase omeletu, pečivo, džem kávu, džus. Měli jsme v plánu jet na výlet lodí, ale nečekaně začalo silně pršet, takže jsme celý výlet zrušili. Změnili jsme plán a vyrazili jsme směr Saranda.

Přijeli jsme od Sarandy, město poměrně kopcovité a hodně turistické. 

Vybrala jsem apartmán kousek od centra. Za 3 noci jsem zaplatila 2 500 Kč. Apatmán je úžasný. Měli jsme dětský pokoj se spoustou hraček, vybavenou kuchyň obývák, obrovská ložnice a to nejkrásnější – terasa s výhledem na Korfu a moře. Na terase jsou také 2 houpačky a lehátka. Boží. Bohužel ho nenajdu na bookingu, ale mám na majitelku WA číslo. Takže klidne mi napište, ráda se podělím.

Bohužel nám, klasicky, pršelo. A to dost. Nad námi byla velká bouřka a dobré 3 hodiny propršelo. Tak jsme s Tobíkem alespoň načerpali sílu a jakmile se udělalo trošku hezky, vyrazili jsme na Lekursi Castle.

Z Lekursi Castle jsme se vydali do Sarandy. Dali jsme si zmrzlinu a prošli celou promenádu. Tady je znát, že je to opravdu turistické město, všude bary, restaurace, suvenýry, párty lodě. Když jsme u těch lodí, stále si pohrávám s myšlenkou, že bychom na cca 3 hodinky vyrazili na výlet lodí. Uvidíme.  Nakonec jsem se rozhodla ten výlet lodí rozhodla. Odpoledne jsme vyrazili do přístavu a vybrali jsme si tour od 16:00 - 19:00.

Cena 30 euro na osobu. Navštívili jsme 5 míst. Byl to speed boat a byl opravdu speed. Kapitán byl super, při cestě pouštěl staré vypalovačky, tak jsme si i zazpívali.

Poslední zastávka byla na privátní pláži (Kroreza beach) kterou jsme opravdu měli pro sebe. Zde byla pláž oblázková,moře nádherně čisté a průzračné. Jen ta voda byla studená.

K večeři jsme se zastavili hned na promenádě na gyros za 800 LEK.

Dopoledne nás čekal výlet na Blue Eye. Sarandu jsem zvolila poměrně strategicky. Je to blízko do všech zajímavých míst na jihu Albánie. Do Blue eye je to pouze 30 min autem. 

Za parkovné chtěli 250 LEK na celý den. Nedávají žádný doklad o zaplacení.

Hned u parkoviště půjčují skútry a elektrické koloběžky. Půjčovné na hodinu a deset minut skútr 10 euro a koloběžka 5 euro. K Blue eye to jsou 2 km. Od hlavního vstupu jezdí také vláček. Za vstup do parku zaplatíte 50 LEK/osoba.

Ráno jsme se zabalili, nasnídali a vydali se hodinu autem do města Gjirokaster.

Vstup na hrad je 200 LEK/osoba. A výhledy jsou zase neskutečné. Vystavené mají také dobové zbraně a tank. Výstava se Tobíkovi velice líbila a zase doporučujeme přijet co nejdříve ráno, ať se vyhnete turistům. Parkovat se dá hned u vstupu do hradu zadarmo.

Navštívili jsme také bazar, proslulou nákupní uličku. Dali jsme si zde kafe a palačinky. Koupila jsem Tobíkovi pišťalku a nechala na ni vyrít jeho jméno. Ideální hračka do auta - zejména, když se přepravujete další 2 hodiny :-)

Dnešní den vyšel naprosto ukázkově. Vyšlo nám počasí a troufnu si říct, že bylo tento den nejtepleji. Vyrazili jsme na celý den do Ksamilu. Toto poměrně turistické místo je přezdíváno Maledivy Evropy a nedívím se. Moře je zde opravdu nádherné. Cestou je vidět, že se zde hodně připravují na letní sezónu a vlastně také na další roky. Staví se tu nové cesty, hotely, upravují pláže. Hodně jich bylo v rekonstrukci.

Myslím, že když vyberete jakoukoliv pláž, bude se vám líbit. U většiny je parkování zadarmo, drinky na Albánii drazší, ale dalo se. Přístup do moře ideální pro děti. 2 lehátka plus slunečník 10 euro na den. Pití a jídlo nosili až k lehátkům. Výhodou bylo, že tu bylo zatím minimum lidi. Je fakt, že voda byla studená ale v pohodě se zde dalo koupat. Strávili jsme zde celý den,

 Cesta do města Berat nám vnitrozemím trvala 2,5 hodiny. Silnice byli v perfektním stavu a většina jich byla nová. Provoz byl minimální. Ubytování na jednu noc nás vyšlo na 1 100 Kč. Vydali jsme se na prohlídku města. Ubytování bylo hned u promenády, všude spousta restaurací. Ceny byly velice dobré. Řekla bych, že snad nejnižší, za celou dobu naší cesty. Vydali jsme se přes 2 mosty a na závěr na dort a kávu. Za 2 dorty a jednu kávu jsme nechali 180 Kč.

Poslední den nám vyšlo počasí a tak jsme se vydali ještě na prohlídku hradu Berat. Zaparkovali jsme zdarma hned u pevnosti a vstup do pevnosti byl zdarma. Jedná se o opevnění, kde najdete toalety, několik restaurací a obchůdek se suvenýry. Došli jsme až na konec k Albánské vlajce, který je vidět i z mostu. Po prohlídce jsme se vydali další 1,5 hod autem na letiště. Auto jsme předali v pořádku a šli jsme se odbavit.

Odletěli jsme ve 12:15 z Prahy. Cesta trvala pouze 1:45h. Let byl velice rychlý a přistání dost prudké 😊Letiště v Tiraně malé, probíhalo tam hodně prací. Ale za to kočárek přijel na páse hned, jak jsme k zavazadlům přišli.

Hned před letištěm je celá řada autopůjčoven. Nejdelší fronty byly klasicky u SIXT a Rentalcars. My jsme měli auto rezervované dopředu přes SurPrice. Pobočku měli přímo před letištěm. Chvíli jsme tady museli čekat, protože před námi bylo hodně lidí, ale předání vozu proběhlo poměrně rychle. Pracovníci uměli anglicky.

Pronajali jsme si Hyundai a na celých 6 dní vyšel za 3 983 Kč.

 V ceně byla také dětská autosedačka. Já jsem na autosedačky pes, takže jsem malinko skřípala zubama. Nebyla samozřejmě nejlepší, ale naštěstí ani ne nejhorší.

První přejezd jsem zvolila jako nejdelší. Jeli jsme z letiště v Tiraně do města Vlore. Je to necelých 150km. Chtěla jsem mít nejdelší kus už za sebou a další dny mít maximálně hodinu cesty. Byla jsem velmi mile překvapená, v jakém stavu mají cesty. Nejhorší část cesty byla v Tiraně, ale s tím jsem počítala. Asi 20 min jsme si postáli v koloně. Všude na netu jsem četla, jak tady řídí špatně, a že doprava je katastrofická. Za dnešek nemůžu říct, že by tady jezdili nějak špatně. Možná jsem jen byla připravená na nejhorší?

Cestou nám pořádně sprchlo a ve Vloře bylo zataženo. Tobík spal za celý let pouze 30min (díky bohu zvládá lety úplně v klidu), takže tomu odpolednímu spánku moc nedal. V autě si také nezdřímnul, takže jsem se obávala, jak vydrží do večera.

Ubytovali jsme se v bytě s kuchyní hned blízko promenády ve Vlore. 

Rezerovala jsem přes Booking. Noc nás tady vyšla na 830 Kč. 

Pod námi byl hned supermarket a na promenádě jedna restaurace za druhou. Dali jsme si tzatziky, salát a sovlaki.

Dorazili jsme do Himare. Na první pohled na mě působilo velmi klidně. V centrum města hodně rozkopané. Ubytování jsme měli na konci města na kopci, takže jsme celé Himare viděli zase z výšky. 

Bohužel nám počasí moc nepřálo, takže když jsme dorazili do ubytování, tak jsme pořádně zmokli. Za ubytování na jednu noc jsme dali 1360 Kč. 

Pokud porovnám ceny v Himare s ostatními místy, tak je zde jednoznačně nejdráž, i co se týče občerstvení. 

Když přestalo pršet vydali jsme se na pláž. Pláž byla oblázková a nikdo na ní nebyl. Tobí si to moc užíval a já taky, protože jsme nebyli od písku 😊. Zastavili jsme se na jídlo v restauraci, hned u pláže. Pláž zase lemuje jedna restaurace za druhou a v nabídce mají především mořské příšery. Vybrali jsme si těstoviny a krevety.

Ubytování jsem tentokrát bookla se snídaní, takže jsme v 8 ráno dostali na terase omeletu, pečivo, džem kávu, džus. Měli jsme v plánu jet na výlet lodí, ale nečekaně začalo silně pršet, takže jsme celý výlet zrušili. Změnili jsme plán a vyrazili jsme směr Saranda.

Přijeli jsme od Sarandy, město poměrně kopcovité a hodně turistické. 

Vybrala jsem apartmán kousek od centra. Za 3 noci jsem zaplatila 2 500 Kč. Apatmán je úžasný. Měli jsme dětský pokoj se spoustou hraček, vybavenou kuchyň obývák, obrovská ložnice a to nejkrásnější – terasa s výhledem na Korfu a moře. Na terase jsou také 2 houpačky a lehátka. Boží. Bohužel ho nenajdu na bookingu, ale mám na majitelku WA číslo. Takže klidne mi napište, ráda se podělím.

Bohužel nám, klasicky, pršelo. A to dost. Nad námi byla velká bouřka a dobré 3 hodiny propršelo. Tak jsme s Tobíkem alespoň načerpali sílu a jakmile se udělalo trošku hezky, vyrazili jsme na Lekursi Castle.

Z Lekursi Castle jsme se vydali do Sarandy. Dali jsme si zmrzlinu a prošli celou promenádu. Tady je znát, že je to opravdu turistické město, všude bary, restaurace, suvenýry, párty lodě. Když jsme u těch lodí, stále si pohrávám s myšlenkou, že bychom na cca 3 hodinky vyrazili na výlet lodí. Uvidíme.  Nakonec jsem se rozhodla ten výlet lodí rozhodla. Odpoledne jsme vyrazili do přístavu a vybrali jsme si tour od 16:00 - 19:00.

Cena 30 euro na osobu. Navštívili jsme 5 míst. Byl to speed boat a byl opravdu speed. Kapitán byl super, při cestě pouštěl staré vypalovačky, tak jsme si i zazpívali.

Poslední zastávka byla na privátní pláži (Kroreza beach) kterou jsme opravdu měli pro sebe. Zde byla pláž oblázková,moře nádherně čisté a průzračné. Jen ta voda byla studená.

K večeři jsme se zastavili hned na promenádě na gyros za 800 LEK.

Dopoledne nás čekal výlet na Blue Eye. Sarandu jsem zvolila poměrně strategicky. Je to blízko do všech zajímavých míst na jihu Albánie. Do Blue eye je to pouze 30 min autem. 

Za parkovné chtěli 250 LEK na celý den. Nedávají žádný doklad o zaplacení.

Hned u parkoviště půjčují skútry a elektrické koloběžky. Půjčovné na hodinu a deset minut skútr 10 euro a koloběžka 5 euro. K Blue eye to jsou 2 km. Od hlavního vstupu jezdí také vláček. Za vstup do parku zaplatíte 50 LEK/osoba.

Ráno jsme se zabalili, nasnídali a vydali se hodinu autem do města Gjirokaster.

Vstup na hrad je 200 LEK/osoba. A výhledy jsou zase neskutečné. Vystavené mají také dobové zbraně a tank. Výstava se Tobíkovi velice líbila a zase doporučujeme přijet co nejdříve ráno, ať se vyhnete turistům. Parkovat se dá hned u vstupu do hradu zadarmo.

Navštívili jsme také bazar, proslulou nákupní uličku. Dali jsme si zde kafe a palačinky. Koupila jsem Tobíkovi pišťalku a nechala na ni vyrít jeho jméno. Ideální hračka do auta - zejména, když se přepravujete další 2 hodiny :-)

Poslední den nám vyšlo počasí a tak jsme se vydali ještě na prohlídku hradu Berat. Zaparkovali jsme zdarma hned u pevnosti a vstup do pevnosti byl zdarma.

 Jedná se o opevnění, kde najdete toalety, několik restaurací a obchůdek se suvenýry. Došli jsme až na konec k Albánské vlajce, který je vidět i z mostu.

Po prohlídce jsme se vydali další 1,5 hod autem na letiště. Auto jsme předali v pořádku a šli jsme se odbavit.